Výskyt: Křižák plachý se vyskytuje na vlhkých loukách a na vegetaci podél vodních toků a ploch. V ČR se považuje za hojný druh. Popis: Hlavohruď je hustě porostlá bílými až žlutohnědými chloupky. Celkové zbarvení je nejčastěji bílé, méně často béžové či červenohnědé. Zadeček je koláčovitý, na předním okraji hřbetní strany má párovou podkovovitou skrvrnu, mezi oběma je centrálně třetí. Folium tvoří černá kresba přerušovaná bílými proužky. Nohy jsou zřetelně tmavě kroužkované. Křižáka plachého můžeme snadno zaměnit s křižákem rákosním – Larinioides cornutus (Clerck, 1757). Uvádí se, že křižák rákosní se v ČR vyskytuje spíše v horských oblastech blízko hranic s Německem, zatímco křižák plachý je hojným druhem ve středních a nižších polohách. V Německu je prý křižák rákosní naopak hojný a křižák plachý vzácný. Dříve oba pavouci tvořili jediný druh. Determinace je možná dle tvaru a uspořádání pohlavních orgánů. Dospělá samice může dorůst asi 12 mm, samec 8 mm. Doba výskytu: Dospělé pavouky můžeme s výjimkou zimních měsíců najít prakticky po celý rok. Síť: Křižák plachý staví síť asi 1 metr nad zemí. Napnutá může být vertikálně i zcela horizontálně. Síť není moc pevná a pavouk spoléhá především na noční lov. Na kořist většinou zaútočí brzy. Signální vlákno není vždy rozpoznatelné, je spojeno s úkrytem ze spletených listů nebo klasu trávy. Na síti najdeme přes den pavouka při slunném dni. Potrava: Křižák plachý loví hlavně menší mouchy a motýly.
Video zde
© Araneidae-cz