Výskyt: Křižák rudohnědý se nejčastěji vyskytuje na plotech a budovách. Jako primární místo výskytu se uvádějí lužní lesy. Není ovšem tolik vázaný na vodu jako ostatní naši zástupci rodu Larinioides. Je hojným druhem rozšířeným kromě horských oblastí po celém území ČR. Popis: Hlavohruď je hnědavá s bílými chloupky, které tvoří směrem dopředu písmeno V. Má šedý až rudohnědý koláčovitý zadeček s výrazným vlnitým ohraničením laločnaté skvrny (folia). Nohy jsou zřetelně kroužkované. Dospělá samice může dorůst kolem 15 mm, samec 11 mm. Křižák ruhodnědý je často přehlížen a zaměňován s křižákem podkorním – Nuctenea umbratica (Clerck, 1757), který má celkově tmavé, lesklé folium a nevýrazně proužkované nohy, nebo s křižákem mostním – Larinioides sclopetarius (Clerck, 1757), který má jinou, kontrastnější kresbu a na předním okraji dorsální strany zadečku výraznější bílou kresbu ve tvaru písmene V. Pro zvýšení povědomí o tomto druhu a snadnější určení jsme připravili přednášku Nezapomínejme na křižáka Larinioides ixobolus. Doba výskytu: Dospělé pavouky můžeme nalézt s výjimkou zimních měsíců prakticky po celý rok. Síť: Staví velké, většinou slabé sítě. Spoléhá především na noční lov. Ukrývá se ve škvírách. Signální vlákno nemusí být rozpoznatelné. Na síti najdeme přes den pouze mláďata. Na kořist uvízlou v síti dospělý pavouk vychází z úkrytu zřídka. Potrava: Loví létavý hmyz, který je přitahován hlavně v noci veřejným osvětlením.
Video zde
© Araneidae-cz